Když cestujeme, baví nás zkoušet i úplně obyčejné věci tak, jak je dělají místní. V Marrákeši jsem zatoužil vyzkoušet tamního barbera. Chtěl jsem se oholit, ale schválně jsem vynechal moderní podniky v centru a hledal něco zapadlejšího. Nakonec jsme narazili na malé holičství v jedné z bočních ulic, kde už Marrákeš působila úplně jinak než kolem hlavních turistických míst. Stará auta, oprýskané domy, děti hrající si na ulici, skútry projíždějící kolem a občas i pořádný smrad od popelnic. Prostě běžný místní život… Přiznávám, že když jsem viděl břitvu, trochu jsem začal váhat a přemýšlet nad hygienou. Přece jenom nechat si někde v zapadlé ulici jezdit ostrou čepelí po obličeji není úplně totéž jako zajít do barbershopu Česku. Holič ale břitvu polil alkoholem, nahřál nad plamenem a já se uklidnil :). Navíc byl od začátku strašně sympatický. Usmál se na mě a pronesl jednoduché:
„Welcome in Marrakech.“
A šlo se na věc. Evča seděla celou dobu vedle mě, fotila a týpek si ze mě dělal prd**. Takže všechno na klid a hlavně – oholil mě fakt skvěle. Takže žádný strachy, je to většinou na vyhodnocení konkrétní situace a uvážení. S barberem jsme se zasmáli a myslím, že zážitek měl i on. Kolik jsem tehdy zaplatil, už si bohužel přesně nepamatuju. Vím jen, že to bylo na naše poměry za pár korun. Takže jsme si tím odbyly další autentický zážitek při své cestě Marokem. Teda já :).
Podobné věci zkoušíme i jinde
Něco podobného jsem zažil třeba ve Vietnamu, při cestování na jihu v oblasti delty Mekongu. Tam už jsem potřeboval ostříhat, tak jsem opět nešel do žádného nóbl salonu, ale skončil u mladé místní holky v obyčejném kadeřnictví. Pokud si dobře pamatuju, chtěla za střih v přepočtu asi 30 korun. Výsledek byl překvapivě úplně TOP. Na holení jsem si tam ale už netroufl. Nevím proč, ale v Marrákeši mi břitva nevadila a ve Vietnamu jsem si řekl, že střih tentokrát bohatě stačí. Právě podobné drobnosti máme na cestování rádi. Nemusí jít vždycky o slavnou památku nebo drahý výlet. Někdy si mnohem víc pamatuješ půlhodinu v zapadlém holičství, pár vtípků s člověkem, kterého už nikdy neuvidíš, a obyčejné „Welcome in Marrakech.“
